Jaromír NeumannBesprekingen

Kniha nestydatě prolezlá marxistickou "dogmatikou". Neumann měl evidentně strach, že komunisté prohlásí celé dějiny umění za "buržoazní pavědu" a tak se snažil seč mohl vysvětlit, proč se máme v "nové době" zabývati něčím tak překonaným a "úpadkovým", jako je barokní umění. Podařilo se mu přitom z jezuity Jana Jiřího Heinsche udělat div ne nepřítele jezuitů a to pomocí neuvěřitelných argumentačních kliček, v nichž žongluje s pojmy jako s gumovými míčky. Odborně jde ovšem o knihu kvalitní a (odhlédnuto od ideologického balastu) donedávna nepřekonanou.½

Výborně napsaná kniha, která skvěle spojuje do velmi zajímavého a čtivého tvaru cestopis s uměleckohistorickou literaturou. Neumann přitom nemusel rezignovat na odbornost, ale zároveň si mohl dovolit zcela subjektivní pohledy. Rozhodně stojí za pořečtění.½

Výstavní katalog doposud největší a nejreprezentativnější brandlovské výstavy, uspořádané Národní galerií v Praze roku 1969½

Jaromír Neumann byl sice vnímavý historik umění, ale jeho teoretické úvahy jsou žel poněkud jalové.

Velmi slušná studie přibližující jak dějiny hradní obrazové kolekce tak jednotlivá vybraná díla.