Czech: Na Rapa Nui, jednom z Velikonočních ostrovů, je rozeseto několik stovek obrovských mnohatunových soch. Domorodci jim říkají Moai. A podle jejich legendy sem kdysi prostě přišly a už tu zůstaly. I o tom je tento cestopis Pavla Pavla. A také o tom, jak se z této legendy stala skutečnost a jak se dají plnit dětské sny. ( )

Knihy vonící dálkami mne vždycky uchvacovaly a u této tomu nebylo jinak. Jediný důvod pro tu poloviční hvězdičku jsou hrubé pravopisné chyby. Nebylo jich moc, asi jen čtyři nebo pět, ale přesto. Je sice smutné, že pan Pavel Pavel neumí správně česky, ale ještě smutnější je, že v době, kdy si ještě každé nakladatelství mohlo dovolit korektora, byla kniha vypuštěna do světa s chybami.
Ale zpět k chvále, kniha je napsána formou deníkového záznamu a tak se postupně dozvídáme, co se událo každý jednotlivý den pobytu autora na Velikonočním ostrově. Sdílíme s ním jeho očekávání, rozčarování, údiv, obavy i pocity vítězství a zadostiučinění, když se mu podařilo rozchodit sochy moai a dokázat tak, že pro dopravu těchto kolosů stačilo jen pár lidí. Spolu s ním také obdivujeme klid a vyrovnanost Thora Heyerdahla, který Pavla Pavla přizval k účasti na své druhé expedici na Velikonoční ostrov. Dozvíme se i mnoho o historii ostrova, i když ta nejdávnější nám asi zůstane navždy skryta. Je to zkrátka kniha provoněná exotikou, sluncem a lidstvím. ( )